24th Říj 2009
Předadventní anketisko
Drazí moji, pomůžete mi? Už víte, že se i letos účastním projetu s podcastovým audio adventním kalendářem. Tentokrát to organizátoři chtějí pojmout co nejinteraktivněji, chtějí zapojit co nejvíc lidí - a já chci zapojit vás!
Jde vlastně o takovou anketku, velice smyslnou smyslovou, ze které si nakonec dám dohromady text pro to svoje okénko. Napíšete mi, co máte spojené s jednotlivými smysly o Vánocích? Např. vánočně vidět = spousta spousta svíček, vánočně slyšet = Frankie Sinatra… Tak nějak. Víte, co myslím, ne? A klidně můžete zmínit i nějaký ten šestý smysl, vnímání hemžení andělů třeba. :-) Mailem (na eba-zavináč-housti-tečka-cézet) nebo v komentářích. Já už si to přeberu.
A protože pořadatelé mají z minulých let špatnou zkušenost s dodržofáním termínů a (ne)odevzdáváním (ne)dokončených “okének” včas, je letos termín poněkud šibeničnější, do 9. listopadu mají být okénka hotová a odeslaná. Před odevzdáním budu muset odpovědi sesumírovat do rozumného textu, nahrát a sestříhat a z toho plyne jediné: dost to hoří. Pokud do toho budete chtít jít a zvládnete to do příštího pátku (30.10.), budu vám strašně zavázanej břečťan!
Je to na vás. Tak předem dík!
Vánoční chuť - rumu a vanilky. Ani jednou není sladké, ale dlouho jsem si s tou vůní spojovala sladkou chuť. A cítím mráz na tvářích, i když aspoň tady na jihu se skoro pravidelně o vánocích oteplí. A slyším koledu, ne tolik profláknutou, ještě zkusím najít odkaz …
Našla jsem ji tady
http://www.youtube.com/watch?v=LWHPufXl2SE
To je paráda!
Doufám, že si Ebo krásně prožiješ ten tvůrčí proces se vším všudy a bude tě to bavit. O krásném výsledku nepochybuju.
Marcanov, děkuju, určitě to použiju. Koledu znám, i když kvůli té neporfláknutosti ne tak dobře. Já jsem si v posledních letech zamilovala tu, co nazpíval Čechomoc - Tisíc andělů, tisíc serafů (možná se nejmenuje přesně tak, ale v refrénu to opakují pořád).
Lištičko, ale jak je to s tebou? Přispěješ svou troškou do mlýna? ;-)
vánoční čich - jehličí (i přes to, že máme umělý pidistromek);
vánoční zrak - blikající světla všeho druhu;
vánoční hmat - strašně studený lepkavý led;
vánoční chuť - sladká;
vánoční hluch - koledy (v obchodech);
vánoční stav peněženky - 2.50 Kč.
Ebi, tu koledu od Čechomoru znám. Potom ještě CD Nerez v Betlémě, a to je celá sbírka skoro neprofláknutých songů:). Jaký si budeš lít letos adventní věneček? Nebo spíš věnec:)?
vánoční čich - babiččin speciální punč, hřebíček, skořice a mandarinky,
vánoční zrak - zelená a stříbrná barva, slaměné ozdoby
hmat - papír a stužky
chuť Vánoc, to je linecké cukroví
o Vánocích obvykle slyším odhrabávání sněhu
a hlavně ten podivný všeobjímající pocit naděje (dalo by se to počítat jako šestý smysl?)
Vánoční čich… vůně jehličí a jedle.
zrak… svíčky a měkké stíny.
chuť… cukroví :)
sluch… ticho a padající sníh, The Carol of the Bells v milionu verzí (můžu zaslat, kdybys chtěla) a The Holly and the Ivy od Georga Winstona (taky můžu zaslat).
hmat… jemná vlna šály.
A onen zvláštní (příjemný) pocit, který se přiloudí pouze, když jsem sama, že nejsem sama.
čich…..jehličí, skořice, hřebíček,vůně pečiva, zimní vzduch,purpura, svíčky, františek, prskavky
zrak…..světýlka, výlohy, jiné lidi, čisto, dětské oči, opuštěné lidi
hmat….těsto,pohlazení dětí a naopak, dárky a balení, suché ruce od čistidel
chuť….vanilka, kapr, ovoce..hlavně mandariky, ořechů moc, vanilkové rohlíčky, závin, vánočka
vánoční hluch…děsivej mumraj v obchodech, co navodí atmosféru
jen na chvilku, pak utahá, dělbuchy fuj k vánočnímu času
vánoční sluch…varhany, vánoční hudba, koledy, hlavně od dětí a taky MOC a MOC ..tiše a ochotně purpura na plotně voní…
nálada… spíše nostalgie, vzpomínky, zastavení se i třeba s těmi andílky, myšlenky na ty, co už jsem ztratila, miluju když je ten čas sníh, co pocukruje a i venku je tak nějak čistěji, lidi si víc uvědomují, že jsou i jiní..
Na poslední chvíli, ale přece. Omlouvajík…
Tak jo, nebudu to zbytečně omledovávat a jdeme na to.
Vánoční čmuch - neuvěřitelná směsice vůní: vanilka, hřebíček a badyán z kuchyně, podbarvené zvláštním pachem tajícího vosku a ještě jedna vůně, zapamatovaná z dětství - purpura, nasypaná na horním kovovém krytu krbu. (Nějak mi připadá, že Vánoce bez krbu nemají tu správnou vůni.) Jo, a taky mandarinky. Vždycky tam byly mandarinky. A ještě taky ten zvláštní “koupelnový” vůňosmrad mokrých rukavic, které se suší na topení, když se člověk vrátí ze sáňkovačky.
Vánoční zrak - odrazy světýlek na pestrobarevných ozdobách na stromě na náměstí, ale i u nás doma. Na módním ladění stromku do jedné, dvou barev si nepotrpíme - odjakživa míváme strom šílený, vším možným obalený, ale krásný. Měkké světlo svíček, když usedáme k večeři A rok od roku šílenější balící papíry, stuhy a lýka… pod heslem: čím originálněji zabalený dárek, tím líp.:o)
Vánoční chuť - sladká, slaná, ostrá i nasládle kořeněná. A taky neutrální a mrazivě studená, protože aspoň jednou za sezónu se na těch běžkách natáhnout musím. A taky ochutnávám rampouchy. Schválně.:o)
Vánoční hmat - křehký křupavý sníh, když ho naberu do dlaně. Pichlavé chvojí, které aranžuju do váz. A balící papír, který je vždycky zajímavé rozsápat a zjistit, co je pod ním.:o)
Vánoční sluch - koledy, samozřejmě, protože těm neutečete. Cinkání rolniček, které vážu, kam se dá. Sníh, křupající pod nohama, když se tichým lesoparkem jdeme podívat na půlnoční.
“Šestý smysl” nejlépe popsala Kleio - myslím, že bych se zbytečně opakovala…
Průzkumníci moji, moc děkuju, jste všichni skvělí! Jestli doma rozchodím internet, tak na vaše odpovědi během zítřka a víkendu zareaguju ještě individuálně, to platí i v případě, že jste mi poslali mail.
Těm, kterým jsem se připomněla mailem: Doufám, že to nevypadalo jako moc velké vnucování. Nechtěla jsem riskovat, že by vám tenhle článek ušel a já kvůli tomu přišla o vaše odpovědi. Protože jak přibývaly, chtěla jsem jich víc a víc. Odpovídáte naprosto oužesně a inspirujícně!
Ještě jednou obrovský zelený dík!
PS: Odpovědi je možné poslat i ještě během víkendu, než začnu nahrávat, dá se do psaného textu pořád ještě něco vsunout. Byla by škoda, kdybych kvůli bazírování na termínu měla o některé reakce přijít.
Ebi, no já se přiznám , že jsem zapoměla docela důležitou věc..okolo toho svého vnímání vánoc. Dojímání se, to asi většina zná taky. takže dojímá mě mnohem intenzivněji kdeco..i ty koledy, blízkost lidí, a pak..slzy no..jsou pro mě krásné, moc, ale i smutné, ale tak akorát, protože si víc toho do hloubky asi uvědomuji, právě o vánocích. A zapoměla jsem na víc asociací njn.napsali je jiní : )
Ahooj, Ada mi hodila echo, tak doufám, že nepřisurfovávám příliš pozdě. :o)
Takže:
nos: jehličí a smrádeček z dohořívajících prskavek, vanilka a earl grey
oči: ehm, hlavně se mi vybaví jejich nenápadné přivírání, když se ostatni snaží “nenápadně” transportovat dárky pod stromeček :o)
jinak barvy vánoc - červená, zlatá, zelená
pusa: pomeranče, syrový vánočkový těsto, kakao (pravý hořký, žádný instantní granko), punč a svařák, studenej bramborovej salát. A samozřejmě čtyři jezdci apokalypsy - Mastný, Smažený, Tučný a Přežraný.
prsty: kaktus maskovaný za smrk, nekonečné rozšmodrchávání nekonečně zašmodrchaných elektrických svíček.
Uši: šustění papíru, soundtrack z Lásky Nebeské a vánoční koncert Celtic Women - hlavně Carol of the Bells - link: http://www.youtube.com/watch?v=FKrx-4Awe70 a Come All Ye Faithful - http://www.youtube.com/watch?v=1eLDvM7eSq0&feature=related
šestý smysl: vánoce jsou jako karamel, sladké, ulepené a krááááásně se táhnou. :o)
odkaz ještě jednou a lépe - Celtic Women, Carol of the Bells - http://www.youtube.com/watch?v=FKrx-4Awe70
čich - vůně perníčková, rybí a svíčková (od svíček, nikoli od svíčkové :))
zrak - ubrusy a broušené nádobí a sváteční oblečení na štědrý den
hmat - balicí papír, lepicí páska, otlačené prsty od provázků
chuť - sladká po cukroví a pečených kaštanech
sluch - soundtrack s lásce nebeské, enyino album “and winter came”
:)
Ahoj, omlouvám se za zpoždění, ale přece… ;)
Dlouho jsem měl s vánočním obdobím dilema (líbí/nelíbí) a byly i takové, které bych s klidem vyškrtl, jenže časem člověku dojde, že všechno má své místo a je na něm, jak se k nim postaví. Říkání, že “jaký si to uděláš, takový to máš”, platí u Vánoc snad vícekrát, než jednou - a obdivuju lidi, kteří to umí.
S tím souvisí i ten šestý smysl, který mi Kleio, jako některým přede mnou, vzala z úst. Právě zmiňovaný “všeobjímající pocit naděje” u mě převyšuje nad těmi pěti zbývajícími. U všech zatím prožitých Vánoc nechyběl ani jednou.
Dalším na řadě (ve smyslu významnosti), je čich - ten spojuju s mandarinkovou kůrou (pomeranče byly mírně všednější), vanilkovými rohlíčky a s pálením různých hmot františkovského typu. Na plotně v kuchyni.
Na tu navazuje i další vjem - sluch, což mi vyvolá vzpomínky na praskání dřeva právě v té kuchyni, ve které také hrálo staré rádio, co umělo jenom Menšíka, Buriana a vánoční koledy, protože “se pouštělo” snad jen na Vánoce a nedalo se přeladit (naladit jsme se museli my). Takové ty rozhlasové pořady před velkým třeskem večer, v klidné a pomalé přípravě salátů, kapra (pro tátu), řízků (pro ostatní) a vanilkových rohlíčků (pomalé proto, aby se v průběhu dne zjistilo, že se nestíhá a mohla začít ta pravá vánoční honička). V tomhle kuchyňském prostředí byl zajímavý taky fakt, že nikdo neměl potřebu mluvit, byl na chvíli “sám se sebou” a jen jsme poslouchali popisovaný zvukový doprovod a užívali si tu souhru rukou, co ví, co mají zrovna podat, nebo kam uhnout. Možná i kvůli tomuhle spíš preferuju neverbální způsoby komunikace mezi lidmi (a dalšími zvířaty).
Zrak je pro mě takovým revizorem, kontrolou nad tím, že to, co mi přinesly ostatní vjemy, se opravdu doplňuje, a to po celý rok, takže o Vánocích tuplem. Ale co mi v tomhle období zvlášť utkvělo v paměti, jsou padající pohledy. Tedy pohlednice. Měli jsme, vlastně ještě mám, knihovnu s posuvnými skly na čelní straně, kam se zastrkávaly pohlednice, došlé od známých a příbuzných. A jak tak postupně přicházely, zastrkávali jsme je vedle sebe s malým překrytím, aby byly všechny vidět a navzájem se držely za sklem, jenže jich bylo tolik, že se svou načítanou vahou už prohýbaly a na samém konci padaly. Představ si tichou vánoční pohodu, jak do ní bez varování spadne pohled, dva, tři… na zem a ukáže se, kdo si vzpomněl až jako poslední na naši rodinu a dostal místo na padajícím konci. Ty přijdeš, zvedneš je, promineš jim a zase vrátíš na místo, které jim patří (a někdy si užíváš domino efekt a spadne ti na prostest celá armáda pohlednic k zemi). Zní to moc obyčejně, protože neumím podat správným způsobem tu důležitost, jaké se jim dostávalo - a musel jsem trošku zestárnout, abych to pochopil. Byly jasným dokladem, že stojíme za vzpomínku, byť mezi nimi byly i nějaké (nepřevažující) pozdravy z frázovité slušnosti. Mně se taková řada ještě nikdy nepovedla.
Chuť se u mě úzce pojí s čichem, takže mandarinky s vanilkovými rohlíčky, klidně i najednou, bych mohl uvést i v téhle kolonce. K nim můžu přidat ještě rozvařená jablka se skořicí a hřebíčkem.
Hmatově si Vánoce moc nevybavuju, vzpomněl jsem si “jen” na jeden důležitý dárek, který byl zabalený v hrubě tkané látce, taková “pytlovina”, u toho vím, že mě ani moc nezajímalo, co je uvnitř. Vlastně ještě jedna věc s hmatem související - práskání bublinkového igelitu. Není to moc ekologické, ale strašně uklidňující. Vánoční klid po štědrovečerní večeři, pomalé kochání se dárky, tiché ujídání drobností a do toho tiše sváteční “prd, prásk, prd prd” :-)
Když to všechno sečtu, podtrhnu a uvědomím si, tak musím, teda můžu říct, že Vánoce jsou dobře stmelujícím vynálezem, který kolikrát zachraňuje jinak ztracené existence. A ještě, v neposlední řadě (a k tomu šestému smyslu z úvodu přidávající se), mi přinášejí výbornou příležitost splynout s davem darujících. Strašně rád totiž dávám dárky a nerad pozoruju během roku ostatní, co se diví, že to tak mám, že kolikrát téměř cizím lidem něco dávám. Nechápu je, ale zase mi to tolik nevadí, je to jejich problém - a navíc… minimálně jednou za rok tuhle úchylku můžu páchat úplně beztrestně. O Vánocích.
Hoj Ebi, doufám, žes dostala můj mail. Jen ti chci napsat, že pět odpovědí máš u mě a ještě jednou se omlouvám za několikaměsíční zpoždění, jsem hlupák starý, hlava děravá:(
Ahoj Ebi, tak jak jsem Ti slíbila, tak i plním. Včera jsme se všichni sešli u Hrádků na svařáku a tak se nám k tomu to tvoje téma pěkně hodilo. A tady jsou odpovědi:
Mamina:
z - světlo svíček
č - františek, perníčky
ch - vánoční punč
h - jehličí stromečku
s - koledy
Táta:
z - grimasa odražená v kouličce na stromečku
č - oloupaná mandarinka, stromeček čerstě oříznutý a zasazený do stojánku
h- koulička (ozdoba) v ruce
s - tiché sněžení
Jája:
z - rozsvícený stromeček ve zhasnutém obýváku
č - oloupaná mandarika, františek
ch - svařák
h - hnětení těsta rukama
s - reklama na Coca Colu “Holidays is coming…”
Otík:
z - reklama na Kofolu
č - vůně rumu
ch - rum¨
h - jehličí na stromečku
s - smažení řízků
Jíťa:
z - světýlka na okně
č - oloupaná mandarinka
ch - kuřecí řízek a bramborová kaše
h - nasazování světýlek na stromeček
s - ticho nočního mrazu
Lukáš:
z - zlaté prasátko
č - jehličí
ch - cukroví
h - (…tak teď nevím, přepisuju to po Jítě z včerejšího večera a ať to čtu jak to čtu, pořád tam vidím “pomlázka”. Hrádek si asi plete Vánoce s Velikonocema, jinak si to nedovedu vysvětlit :) )
s - zvonek
Koukám, že u táty jsem vynechala chuť: řízek, mandarinka