Břečťanové houští

Dnes potěšila především druhá sousedka důchodkyně. Při náhodném setkání na chodbě si nenechala vnutit myšlenku, že by mě mohla psát na službu na patře, přestože ještě tak úplně nebydlím. Chtěla nad tím mávnout rukou, jako že si toho užiju dost, až se nastěhuju. Nedala jsem se, ale stejně si nejsem tak úplně jistá, že mě vyvěsí. Každopádně je to moc milá ženská.

Taky potěšila babička, která navzdory svému původnímu přesvědčení, že se přijde podívat, teprve až bude všechno hotové, dnes nečekaně zvonila u dveří.

A konečně mám kompletně umyté stěny a strop v obýváčku. Důkazem toho, že můj předchůdce nájemník si strop natřel namodro (proč proč PROČ???), je už jen skvrnka kolem lustru. A té se zbavím snad už zítra. Uf. Za mnou je sice zatím jen špička ledovce, ale začínají být vidět pokroky. Juché!

A nesmím zapomenout na rodiče, kteří se dnes vytasili s nabídkou finanční podpory, bude-li třeba. Doufám, že nebude, ovšem starý truhličkov mi dluží spoustu peněz a u “Ing.” Správce jeden nikdy neví. První peníze už měl vytlačit dávno… nevytlačil ale zatím ani korunu. A než dáme něco dohromady z truhličkova nového, uplyne taky ještě nějaký ten týden. Takže drazí rodičové, snad nebude třeba, kdyby ovšem ano, vím, kde vás najdu. A je to super pocit!

Tento článek byl zasazen v Neděle, 4. Říjen 2009 v 22.30 pod větví evoloviny. Všechen hnůj k němu můžeš sledovat přes tenhle RSS 2.0 zdroj. Můžeš se doplížit až na konec stránky a pohnojit ho. Pinging momentálně dovolen není.