30th Srp 2009
Jednou takhle v Hrobě
To, co se tu octne na následujících řádcích, začalo už někdy v březnu, když jsem na stránkách jednoho Města (rozumějte svého posledních pět let bývalého a prvním zářím počínaje opět současného města) našla nenápadný inzerátek, podle něhož Město na léto (od června do září) hledá průvodce na jednu svou památku. A přestože to není památka, ze které by si jeden zrovna sedl na zadek, přestože je to spíš prostě takové klidné sympatické ale hrubě podceňované místečko, přesto jsem se Městu na tuhle víkendovou brigádu přihlásila. Předpoklady jako znalost němčiny a dobrou paměť jsem totiž splňovala. A především jsem si průvodcování vždycky chtěla zkusit.
To, co se tu octne na následujících řádcích, začalo už někdy v březnu, když jsem na stránkách jednoho Města (rozumějte svého posledních pět let bývalého a prvním zářím počínaje opět současného města) našla nenápadný inzerátek, podle něhož Město na léto (od června do září) hledá průvodce na jednu svou památku. A přestože to není památka, ze které by si jeden zrovna sedl na zadek, přestože je to spíš prostě takové klidné sympatické ale hrubě podceňované místečko, přesto jsem se Městu na tuhle víkendovou brigádu přihlásila. Předpoklady jako znalost němčiny a dobrou paměť jsem totiž splňovala. A především jsem si průvodcování vždycky chtěla zkusit.
Zasazeno pod větví výpravy za stravou duševní | 3-krát pohnojeno »